Úvod ČlánkyNávštěva galerie – JIŘÍ JOHN, PAVEL ŠMÍD

Návštěva galerie – JIŘÍ JOHN, PAVEL ŠMÍD

Natálie Justová

9. 2. 2024

Dne 25.10. nás paní učitelka Filipová vzala na kulturní akci neboli výstavu pana Jiřího Johna a Pavla Šmída. A k tomu nám připravila i zábavný program.

Pavel Šmíd

Pavel Šmíd se narodil 18.3. 1964 v Krnově. Studoval na SUPŠ v Praze (1979-1982), AVU v Praze (1990-1997) profesor J. Sopko, studijní pobyt Polytechnic School – Velká Británie (1992). Zabýval se grafikou a koláží, později přešel k malbě.  Po období, kdy parafrázoval klasická témata plná humoru, přistoupil k čisté malbě čerpající z přírody, z prostředí divadla, ze světa současných médií. Výstava, na které jsme byli, se jmenovala „Rituály“. Obrazy ilustrují život generace, která prožila dětství a rané mládí v období socialismu. Střetly se v nich strach a nedůvěra v sebe, marný vzdor a vzpoura vůči podřízenosti a nucené poslušnosti. Jedny ze základních inspiračních zdrojů byly Šmídovy rodinné fotografie z té doby. Barevné obrazy jsou často neproniknutelnou záhadou a účinek skryté absurdní reality je šokující. Ironický podtext a zřejmou tvrdost střídá křehký příběh stvořený ze střípků každodennosti, kdy okamžik štěstí ústí do tragických konců. Autor se snaží zobrazit člověka jako filozofickou bytost. Konkrétní situace a příběhy přenáší do roviny všelidské a vytváří z nich symbol lidského chování.

 

Jiří John

(6. listopadu 1923, Třešť – 22. června 1972, Praha)

Český malíř a ilustrátor. Byl členem Umělecké besedy, skupiny UB 12 a sdružení Hollar. Manžel Adrieny Šimotové. Za 2. světové války se učil zámečníkem a instalatérem a pracoval ve venkovské továrně. Do Prahy na výtvarnou školu se dostal až ve 22 letech. Studoval na Státní grafické škole, v letech 1946–1951 na VŠUP (Josef Kaplický). Josef Kaplický jej v roce 1954 doporučil, aby pro Státní židovské muzeum vytvořil památník v Pinkasově synagoze připomínající české a moravské Židy, kteří se nevrátili z ghett, koncentračních a vyhlazovacích táborů. John nabídku přijal, přizval si však jako spolupracovníka Václava Boštíka. Společně pak mezi léty 1955 a 1959 zapsali 77 000 jmen obětí uspořádaně na stěny synagogy.