Stoupající voda
V průběhu dnů 13.-15. září 2024 se silné deště staly hlavní aktualitou a taky hrozbou pro některé z nás. Podobné situace se již staly v roce 1997 a 2002, to si zažily starší generace. My ale živelní pohromu zažili poprvé. Ztráty byli katastrofické, někoho zastihli méně, některé více. Dne 16. září se většina z nás nedokázala dopravit do školy, nefungovala veřejná doprava, cesty a dokonce i města byly zatopená a mnozí se museli evakuovat. Ještě není zdaleka po všem a pořád nefungují dané vlakové a autobusové linky, stále se škody sčítají a narůstají. Každý dělá co je v jejich silách a pomoc bude potřeba ještě několik měsíců. Naše třída 3.B je z různých míst Moravskoslezského kraje a každý si odnesl svůj příběh.
Nelly (Hladké Životice) neměla teplou vodu a musela se evakuovat na týden ke svým známým. Mikuláš (Starý Bohumín) byl na tom podobně, týden a půl jim netekla teplá voda a byli čtyři dny bez elektřiny. Neuvědomujeme si, jak velkou roli hraje elektřina v domácnosti; u Míši (Stará Bělá) občas fungovala, potom zase ne a neměli signál tři dny. Sofie (Jistebník) byla tři dny bez proudu a spadl jim strom na centrálu. Bohužel to některé poznamenalo ještě mnohem víc, Matějovi (Opava) sousedé z nižších ulic byli kompletně zaplaveni, odmítali se evakuovat a musela je zachraňovat helikoptéra. Míšina (Opava) kamarádka musí vyměnit nábytek a podlahu.
Samozřejmě jsme pomáhali, kde se dalo. Alice (Proskovice) zachraňovala šest hodin koně, kteří byli zaplaveni a báli se hnout, pracovali i se čluny. Matěj (Opava) pomáhal stěhovat nábytek, celý proces trval šest dnů a charita jim dodávala jídlo. Také Míša (Opava) stěhovala zničený nábytek dva dny. Ve Svinově bylo taky potřeba pomoci a tak tam Agáta dobrovolničila s kamarádkou.
Dohodli jsme se, že podpoříme MŠ na ulici Mikulášská v Krnově, odkud pochází jeden z našich spolužáků. Spojili jsme se s paní ředitelkou, která naši pomoc velmi uvítala a navrhla, jestli bychom mohli přispět výtvarnými potřebami, které dětem momentálně chybí. Navrhli jsme, že každý pošle paní učitelce třídní 100 Kč, a ta hromadně spolu s některými z nás potřeby nakoupí.
Sdílet sounáležitost, zajímat se o Ty, kteří to momentálně nemají díky povodním jednoduché, nabídnout morální nebo materiální podporu je to nejmenší, co můžeme nejen pro naše spolužáky udělat, aby věděli, že v tom nejsou sami!
Třída 3.B