Z VOŠ na vysokou
Jmenuji se Adéla Klapetková a po absolvování oboru Průmyslový design na střední umělecké škole AVE ART Ostrava jsem nastoupila do 1. ročníku oboru Průmyslový a produktový design na Vyšší odborné škole Ave Art v Ostravě.
Vyšší odborná škola se hodně liší od střední školy. Je hodně o samostatnosti. Člověk si musí uvědomit, že nikdo mu nebude říkat, co si má psát, co se má naučit a co dělat. Je to o tom, že si píšeš sám zápisky a poznámky z hodin, připravuješ se na každou hodinu a vše se učíš průběžně, protože oba semestry jsou zakončeny buď zkouškou, nebo zápočtem z každého předmětu.
Každý obor má své důležité předměty
Tím nechci říct, že ostatní předměty nejsou důležité. Ale pro můj obor bylo nejdůležitější Navrhování, Technologie a Ergonomie. Tyto předměty jsou základem Průmyslového a produktového designu.
V Ergonomii jsme se učili, jak musí být konkrétní produkt navržen, aby byl člověk schopen jej používat bez toho, aniž by se zranil, nebo měl následně nějaké zdravotní problémy. Taky jak uvažovat nad věcmi logicky – například nepoužiji příliš ostré hrany u produktů, které držíme v ruce. Ale není to jen o vzhledu, ale i o velikosti, umístění, materiálu, atd. Tento předmět nás naučil, že musíme přemýšlet nad produkty, aby byly ergonomicky správně navržené a daly se používat.
V Technologii jsme studovali jednotlivé materiály. Museli jsme vědět, s jakými materiály vůbec pracujeme. Učili jsme se o základních materiálech jako je dřevo, sklo, keramika, ale i o dalších složitějších materiálech jako jsou například kompozity. Museli jsme znát, jak se materiály vyrábějí, zpracovávají, jejich vlastnosti, atd. Je důležité si uvědomit, že se každý materiál chová jinak v daném prostředí a u daného produktu, což nám tento předmět přiblížil.
V Navrhování jsem měla možnost se naučit vnímat a dělat design jiným způsobem. Museli jsme si uvědomit, že design není už jen o vzhledu, aby daný produkt vypadal dobře, ale že je třeba i uvažovat o daném materiálu, zda je vhodný pro konkrétní produkt. Proto jedním z našich větších úkolů bylo si vybrat libovolnou přírodninu, která se nám líbila. Já jsem si konkrétně zvolila rostlinu mochyni. Ze začátku jsme si ji měli pořádně prostudovat. Takže jsme ji kreslili ze všech stran a postupně stylizovali až do jednoduchého tvaru. Následně jsme dostali k dispozici čtyři materiály – kov, plast, sádra a dřevo, do kterých jsme měli převést naši přírodninu, tak, aby dobře pracovala s daným materiálem. Museli jsme tedy hodně uvažovat, jak se s daným materiálem pracuje a přizpůsobit tvar přírodniny tak, aby z něj šel vyrobit. Musím uznat, že to nebylo jednoduché, ale je dobré to zkusit někdy naopak. Začít materiálem a skončit produktem. Takže musím říct, že mě to naučilo vnímat design jiným způsobem a pořádně nad tím přemýšlet.
Vlastní firma
Celkové mě studium na Vyšší odborné škole nejvíc naučilo se osamostatnit. Což si myslím, že je hodně důležité v životě, aby člověk v budoucnu dokázal sám fungovat a nespoléhal se na ostatní.
Například já bych si v budoucnu chtěla, až dostuduji a nasbírám nějaké zkušenosti, založit vlastní firmu. Baví mě pracovat s lidmi v týmu, a tak rozšiřovat svou hranici nápadů spojením myšlenek jiných. Až do nedávna jsem si myslela, že by to pro mě nebylo možné, protože je hodně náročné řídit firmu. Znám to, protože moji rodiče mají vlastní firmu, a proto mě to i k tomu přitahuje. Ale teď už si nemyslím, že bych to nezvládla. Každým splněným úkolem či odevzdanou prací ve škole se člověk posune dopředu, i když to sám nevnímá.
Bližší informace o přijímacím řízení najdete na stránkách školy.
